Příprava kravského trusu na palivo

Jednou z báječných věci, co se týče kravského trusu (goberu) je, že ho lze sušit a použít jako palivo při vaření. Krávy jí různé listy, trávu, stonky, obilí a tak dále a všechno důkladně žvýkají, proto je jejich gober (trus) složen z mnoha hořlavých vláken. Dospělá kráva vyměšuje průměrně třináctkrát za den, takže je ve chlévě vždy dostatek trusu. Pastevci a ženy udělají z trusu kuličky ve velikosti melounů a přilepí je na zeď, aby se na slunci sušily. Za příznivého počasí jsou suché během 3-4 dnů a poté se shromažďují a ukládají v blízkosti kuchyně, aby se daly použít jako palivo při vaření.


V indických vesnicích je běžné najít sušené placičky z kravského trusu (khande), které jsou uloženy různými způsoby a omítnuty vrstvou hnoje, do kterého se kreslí obrazce, když je ještě mokrý. Tato malá skladiště trusu zásobují vesničany palivem během monzunového období a zimy, kdy je slunce slabé a nemůže efektivně trus vysušit. Každý kdo jedl čapátí (chlebové placky) pečené na ohni z goberu mohl otestovat, jak toto palivo zvyšuje jejich chuť.

Je mléko pro každého?

Je-li mléko tak prospěšné, proč je tedy kolem něj tolik sporů?

V padesátých letech začaly organizace mezinárodní pomoci na celém světě rozdávat milióny tun přebytečného mléka. Dostaly množství stížností, že lidé, kteří toto mléko pili, trpěli křečemi, těžkou plynatostí a průjmy.

Spory kolem této věci se dostaly na pořad dne v roce 1965, kdy lékařský výzkumný tým z Johns Hopkins Medical School zjistil, že mnozí lidé, kteří prodělávají potíže po vypití mléka, nejsou schopni strávit laktózu - složený cukr, jenž mléko obsahuje.

O ochraně krav

Významnou součástí tradičního způsobu zemědělství je chov zvířat a především krav a býků. Chov hospodářských zvířat má pro zemědělství nezastupitelnou roli. Nelze totiž opomenout jejich významnou úlohu při tvorbě organického hnojiva a jejich schopnost využít velké plochy, které by člověk sám pro svoji výživu využít nemohl.

Z historie i současnosti můžeme vysledovat důležitost chovu dobytka pro lidskou společnost. Není náhodou, že se v mnoha kulturách a společnostech považují krávy za znamení ekonomického rozvoje a prosperity. Například v Indii je dodnes kráva oceňována až na úroveň matky, protože nám poskytuje mléko stejně jako naše matka. Podobně je i býk považován za živitele-otce, který pomáhá na polích pěstovat potravu a zajišťovat další nezbytnosti chodu hospodářství.